Divoká jízda s Jamesem Hetfieldem

Když byl legendární frontman ještě malý, nebavilo ho pouze hrát si s malými modely aut.

Už jako dítě jsem při posedávání doma měl nezkrotnou touhu něco postavit, až mi z toho poskakoval žaludek. Vnímám to jako možnost úniku, kdy se můžu vždy plně soustředit na detaily.“

Láska ke starým upraveným vozům Hetfielda zavedla až do autoklubu The Beatniks Of Koolsville, jehož byl členem. Začalo to tím, když kontaktoval umělce Dennise McPhaila, kterého obdivoval. Časem se z nich stali dobří přátelé. James si od McPhaila koupil Ford T Bucket 1927, v němž se prohání ve filmu Some Kind Of Monster.

Auta jsou jako lidé, mají ráda lásku. Ráda se nechávají osahávat, ráda se sebou nechávají zacházet, ráda se nechávají řídit a být obdivovaná.“

Mnoho Hetfieldových bouráků se zrodilo ve spolupráci s umělcem Rickem Dorem, například Auburn Speedster 1936, Lincoln Zephyr „Voodoo Priest“ 1937, Olds 1952 nebo Packard „Aquarius“ 1948. Za Buick Skylark „Skyscraper“ 1953 si oba odnesli cenu za nejelegantnější vůz na přehlídce v San Franciscu 2007, v roce 2014 pak asociace Goodguys Rod and Custom vyhlásila jejich model automobilem roku. Dále má James v garáži třeba Ford „Iron Fist“ 1936 či Ford F100 1956.

Hetfield neobdivuje pouze staré automobily z 30., 40., 50. let minulého století, ale pořídil si rovněž moderní sporťák Tesla Model S, který se z 0 na 60 mil za hodinu (96,6 km/h) dostane za 3,7 vteřiny. Občas také vyhlásí den na dvou kolech, a to se pak rohání na motorce, chopperu nebo svém upraveném kole.

Aneb jak se praví v písni Fuel: „Dej mi palivo, dej mi oheň, dej mi to, po čem toužím!“

Napsat komentář